Kam letos na lyže? Pokud toužíte zalyžovat si na širokých sjezdovkách s dostatkem sněhu a bez zbytečného stání ve frontách, určitě se podívejte na nabídku zahraničních zájezdů. Pro inspiraci si přečtěte článek se zážitky ze čtyřdenního zájezdu do rakouského skiareálu Amadé.
Ski Amadé
Ski Amadé se skládá z pěti hlavních lyžařských regionů. Dohromady je možné lyžovat na 860 km sjezdovek, a to na jeden společný skipas. Tento skipas stojí 130 eur na tři dny, ve skupině se dá cena snížit až na 110 eur. Každý skipas má své jedinečné číslo, které je dobré si zapsat, například do mobilu. V případě ztráty skipasu je díky tomuto číslu možné vydat nový a stát bude jen 3 eura. Toto číslo lze také využít pro službu skiline, která vám umožní shlédnout přehled vašich lyžařských výkonů. Mezi jednotlivými regiony je doprava zabezpečena pravidelnými linkami skibusů, které staví těsně pod vlekem. Před samotným sjezdem z kopce je dobré osvěžit si pravidla chování na sjezdovkách, aby nedošlo k nehodám. Ty jsou v Rakousku posuzovány velmi nekompromisně, stejně jako neposkytnutí první pomoci na svahu. Nezapomeňte se před odjezdem na lyže dobře pojistit. Lyžovat se začíná mezi osmou a devátou hodinou, záleží na konkrétní sjezdovce, a končí se nejdéle ve čtyři hodiny odpoledne.
Podmínky na svahu
Každé středisko nabízí široké množství sjezdovek a různých typů lanovek. Vyhřívané a kryté sedačky, kabinky nebo obyčejné kotvy. Sjezdovky jsou každé ráno upravovány, ale velmi záleží na aktuálním počasí. To se může celkem zásadně lišit na jednotlivých svazích podle výšky a strany kopce. Náš zájezd se konal na přelomu ledna a února, takže se sněhem nebyl problém. Naopak, bylo ho až moc, tudíž úprava sjezdovky nebyla moc znát a velice rychle se tvořily boule. Silný vítr a sněžení v nejvyšších polohách značně snižovaly viditelnost, ale o kopec níž bylo počasí podstatně lepší.
Lyžařská střediska
První den jsme strávili v regionu Grossartlal, ski areál Dorfgastein. Nejpolupárnější sjezdovkou tam je patnáctikilometrová červená sjezdovka, která se pyšní titulem nejdelší sjezdovka v Tyrolsku. Druhý den jsme zavítali do regionu Salzburger Sportwelt. Středisko Zauchensee propojené vláčkem se střediskem Flachauwinkl bylo naprosto přeplněné lidmi. Možná z toho důvodu, že se nachází hned u dálnice a v Čechách byly zrovna pololetní prázdniny. Pověstná sjezdovka Hermanna Maiera připomínala oranici a kvůli nepřízni počasí jsme se museli uchýlit k předčasnému odjezdu. Lyžování jsme zakončili na ledovci v regionu Schladming Dachstein. Ani tady nepanovalo o moc lepší počasí, zvlášť na vrcholu, kde přes mlhu a sněžení nebylo vůbec nic vidět. Přesto zde byly sjezdovky upravené, a nejhorší úseky se daly projet.
Občerstvení
Možností občerstvení bylo v porovnání s českými středisky o něco méně, ale stačilo to. Ve všech restauracích byla možnost dát si již předem sestavené menu, které stálo kolem deseti eur, polévka vyšla na polovinu, někdy i méně. V některých restauracích fungoval systém samoobsluhy a nebyl problém u krby si usušit promáchané oblečení.